,Váha jako 140 milionů slonů.‘ New York se potápí pod tíhou mrakodrapů, ročně klesne o dva milimetry

Americký New York se postupně potápí, každý rok klesne o jeden až dva milimetry. U některých částí města je potom rychlost potápění až dvojnásobná. Na vině je mimo jiné velká hmotnost výškových budov. Trend zhoršuje dopady zvyšování mořské hladiny, obyvatelům nejlidnatějšího amerického města navíc hrozí častější záplavy. Ukazuje to výsledek studie, kterou cituje The Guardian.

New York Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jedny z nejhezčích pohledů na Central Park i mrakodrapy dolního Manhattanu nabízí střecha Metropolitního muzea umění

Autoři studie dodávají, že rizika, kterým čelí New York, budou s prohlubující se klimatickou krizí sdílet i mnohá další pobřežní města po celém světě | Foto: Eva Mošpanová | Zdroj: Český rozhlas

Mořská hladina se v oblasti zvedá přibližně dvakrát rychleji, než je celosvětový průměr. Od roku 1950 stoupla hladina vody podél břehů New Yorku o 22 cm a velké záplavy způsobené bouřemi by mohly být do konce století až čtyřikrát častější než nyní.

Jde o kombinaci zvyšování hladiny moří a hurikánů, které v důsledku změny klimatu zesilují. Ukazuje to studie publikovaná v odborném časopise Earth's Future, na kterou upozorňuje The Guardian.

„Vysoce koncentrovaná populace 8,4 milionu lidí čelí v New Yorku různým stupňům ohrožení záplavami,“ píší vědci ve studii.

140 milionů slonů

Trvající trend je umocněn objemem newyorské infrastruktury. Vědci spočítali, že městské stavby, mezi které patří slavná Empire State Building a Chrysler Building, váží celkem 1,68 bilionu liber (7,64 bilionu kilogramů). Vědci uvádí, že taková hmotnost odpovídá zhruba váze 140 milionů slonů.

Tato hmotnost tlačí na směs různých materiálů v newyorském podloží. Zatímco mnoho z největších budov je umístěno na pevném podloží, jako je břidlice, je zde také směs písků a jílů, které byly zastavěny. To ještě více přispívá k efektu propadání, ke kterému dochází na většině východního pobřeží Spojených států.

„Není to něco, čeho bychom se měli bezprostředně obávat, ale probíhá zde proces, který zvyšuje riziko zaplavení v důsledku povodní,“ říká Tom Parsons, geofyzik z US Geological Survey, který vedl nový výzkum.

Autoři studie dodávají, že rizika, kterým čelí New York, budou s prohlubující se klimatickou krizí sdílet mnohá další pobřežní města po celém světě.

Klimatická krize se přitom města New York bezprostředně dotkla už v minulosti. V roce 2012 zasáhl New York hurikán Sandy, který zaplavil části metra a způsobil rozsáhlé škody včetně výpadků proudu. V roce 2021 pak hurikán Ida zaplavil části města a způsobil utonutí několika lidí. Podle vědců obě události zhoršily důsledky globálního oteplování.

afo, ula Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme